|
|
Proměny architektonického prostoru 20. století Elementární geometrické koncepce tvorby moderního arch.prostoru
Svoboda, Lukáš ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Loutocká, Vlasta (oponent) ; Sedlák, Jan (oponent) ; Makovský, Zdeněk (vedoucí práce)
Disertační práce si klade za cíl přehledně dokumentovat celý nevšedně široký rozsah problematiky týkající se architektonického prostoru, včetně jejího historického vývoje. Práce by měla připomenout základní otázky, které si musíme klást při práci s prostorem a uvést základní způsoby přístupu k tomuto fenoménu a upozornit na jejich význam pro celkovou formulaci architektonického konceptu. Na získaném teoretickém základě by pak měly být objasněny elementární geometrické koncepce užívané v současnosti pro vyjádření různorodých konceptů, nebo geometrií, které se stávají samy základním konceptem architektonického díla. Jsou to koncepce, které zásadním způsobem rozšiřují škálu vyjadřovacích prostředků architektury.
|
|
| |
|
|
The Trends in Structural Aspect of Work in Contemporary Architecture
Kuda, Daniel
Architektura se jako každý jiný obor vyvíjí, a protože architektonické dílo je syntézou vědy a umění, klíčovou roli v jejím vývoji hrají jak nové technologie, postupy a materiály, tak současné pojetí prostoru, ideálů krásy a ducha doby. U progresívních architektonických děl mnohdy záleží jen na citu architekta pro hmotné a nehmotné části návrhu a jeho schopnosti je harmonizovat. Při analýzách struktury a architektonického prostoru těchto staveb lze vysledovat určité směry, které se pak dále rozvíjejí, přičemž základní princip zůstává zachován. Tato práce se věnuje roštovým konstrukcím („gridshell“), jejichž nosný systém je na bázi dřeva. Na základě výsledků lze vyvodit určité základní rysy charakteristické pro daný materiál a následně predikovat budoucí vývoj a navrhnout nové prostorové a strukturální formy.
|
|
|
Proměny architektonického prostoru 20. století Elementární geometrické koncepce tvorby moderního arch.prostoru
Svoboda, Lukáš ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Loutocká, Vlasta (oponent) ; Sedlák, Jan (oponent) ; Makovský, Zdeněk (vedoucí práce)
Disertační práce si klade za cíl přehledně dokumentovat celý nevšedně široký rozsah problematiky týkající se architektonického prostoru, včetně jejího historického vývoje. Práce by měla připomenout základní otázky, které si musíme klást při práci s prostorem a uvést základní způsoby přístupu k tomuto fenoménu a upozornit na jejich význam pro celkovou formulaci architektonického konceptu. Na získaném teoretickém základě by pak měly být objasněny elementární geometrické koncepce užívané v současnosti pro vyjádření různorodých konceptů, nebo geometrií, které se stávají samy základním konceptem architektonického díla. Jsou to koncepce, které zásadním způsobem rozšiřují škálu vyjadřovacích prostředků architektury.
|
|
|
Structure and Architectonic Space
Kuda, Daniel
Architektonické dílo je syntézou tří základních determinantů, které se navzájem ovlivňují: prostoru, formy a hmoty. Současná moderní architektura je založena na návrhu prostoru, kdy tento návrh vychází z jiných zákonitostí, než jsou zákonitosti strukturální. Při platnosti vztahu prostor – hmota – forma by měl být výsledný prostor značně ovlivněn výběrem materiálu (hmoty) a následně konstrukčního systému (formy). Pro analýzu vnitřního architektonického prostoru jsem vybral stavby, které byly v době svého vzniku konstrukčně přelomové. Tyto stavby užívají k vytvoření prostoru jen jeden hlavní materiál, ze kterého vychází konstrukční systém. Výsledky analýz prokazují význam prostorového aspektu konstrukčního systému a naznačují přirozené konstrukční uspořádání každého materiálu.
|
|
|
Fenomenologické pojetí architektury Christiana Norberga-Schulze
Horáková, Tereza ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
Práce si klade za cíl představit teorii norského teoretika architektury Christiana Norberg- Schulze. Sledujeme vývoj jeho myšlení od analytického rozboru k fenomenologicky založeným tezím. Fenomenologií ovlivněná teorie Norberg-Schulze je průkopnickým pohledem na oblast architektury, ke které ho dovedla filozofie Martina Heideggera. V návaznosti na Heideggera se prostor pro Norberg-Schulze stává existenciálním místem. Práce je zaměřena na vybrané spisy, ve kterých nás jeho ontologie přivádí k problematice prostoru. Norberg-Schulz charakterizuje architekturu jako vytváření míst a existenciální dimenze prostoru je ústředním problémem jeho fenomenologie architektury. Na základě toho je dále nastíněna obecná prostorovost člověka, která nás přivádí k současnému stavu architektury a její problematičnosti, která se vyjevuje na pozadí Norberg-Schulzova myšlení.
|
host ::
RSS.